ZC - 3
zamčené cesty
„Páni, tady se to sešlo, co?“ zahlásila v pozdrav Carly, když vešla do Rožně, nejoblíbenějšího baru ve městě.
Balir s Elen se na sebe podívaly a potom ukázaly na volnou židli. „Ahoj, Carly. Sedni si.“
„Co pijeme?“ zeptala se Carly a rozhlédla se po baru, aby zjistila, kdo všechno tam dnes večer zavítal.
„Vanilkový latté,“ řekla Elen.
Carly mávla na číšníka a když si objednala to samé, přeskočila pohledem z jedné kamarádky na druhou. „Takže v pátek, jo?“ mrkla na ně. „Už bylo na čase zase něco podniknout. S mámou to je doma k nevydržení, teda za předpokladu, že se tam potkáme,“ protočila oči.
„Aspoň se tam máš s kým potkávat,“ řekla Elen a podívala se na Blair.
Carly to ignorovala a pokračovala. „Co kdybychom začaly hned po škole, hm? Na co čekat až do večera, rozjedem to už od půl třetí.“
„Proč ne,“ řekla Blair s úsměvem a podívala se na Elen. „Myslím, že si všechny zasloužíme trochu zábavy. Poslední dobou to všechno stálo tak nějak za houby.“
„Moje řeč,“ kývla hlavou Carly a Elen pokrčila rameny.
„Tak jo. Po škole u mě,“ usmála se.
„A co Jimmi?“ zeptala se Blair. „Přežije naši dámskou jízdu?“
„Jo! Co náš rebelantský adolescent?“ přidala se Carly a podívala se za číšníkem, který jí právě donesl kávu.
„Prosím tě,“ uchechtla se Blair. „Děláš, jako by jsi ty byla kdo ví jak dospělá.“
„Hele!“ ozvala se dotčeně Carly. „Vždyť je mu šestnáct.“
„A tobě osmnáct, hůů,“ zasmála se Blair a Elen se začala smát taky.
Carly se opřela do židle a po chvíli se tomu taky ušklíbla. „Obě jste potvory.“
Kolem jejich stolku se už v tak dost hlučném baru roznesl smích a nezávazný hovor a Elen se od doby, co přišla o svůj přívěsek, poprvé smála. Na chvíli konečně zapomněla, co všechno se v posledních týdnech stalo a opravdu si ten večer s kamarádkami užívala.
Tedy až do chvíle, kdy se rozhlédla po Rožni. A uviděla u baru svého bratra a asi třemi dalšími kluky, jak se každý u skleničky čehosi karamelového skvěle baví.
„No tak to snad není ani možný,“ řekla spíš sama k sobě a úsměv ze rtů byl ten tam.
„Co je?“ zeptala se Blair a Carol se začala otáček k baru, kam Elenin pohled stále směřoval.
„Hele,“ řekla Carol a otočila hlavu zpátky, „co to tam pijou?“
„No vodu asi ne,“ řekla Elen a prudce odšoupla židli od stolu.
„Elen nechoď tam, počkej!“ zavolala za ní ještě Blair, ale jí to nezajímalo, jen si odhrnula tmavé, dlouhé vlasy z obličeje.
„No nazdar,“ řekla potom Balir ke Carly, když se Elena připlížila svému bratru za zády.
Carly se na podívala na snědou Blair s lokny černých vlasů a zeptala se: „O co jde? O to, že si Jimmi nalil panáka, nebo že ho chce mít Elen pod kontrolou a on ji neposlouchá?“
„Em,“ zamračila se Blair na kamarádku, protože jí překvapilo, jako to Carly výstižně shrnula, „asi jo. I když já bych k tomu ještě dodala, že je naštvaná z Derrena a Jimmi tu její úzkost jen umocňuje.“
„Mě spíš přijde, že to Elen už docela přehání, nemyslíš?“
„Ne,“ řekla Blair a znovu se na kamarádku podívala, tentokrát spíš nevěřícně. „Ne, nemyslím. Vždyť víš, co se jí stalo. Je jasný, že je toho na ní hodně. A navíc, být zrovna Jimmiho ségrou, taky bych se ho snažila pořád hlídat, ty ne?“
Elena došla k baru, položila Jimmimu ruku na rameno a trhla s ním směrem k sobě.
„Co to sakra...!“ začal Jimmi se sklenkou v ruce a jejím obsahem vybrydaným okolo.
„To mi řekni ty, Jimmi. Co to tady, sakra, děláš?!“ zeptala se ho, vytrhla mu broušenou skleničku a přičichla si. „Whisky? To jako vážně, Jimmi, whisky? Je ti šestnáct!“
„A co jako?“ odsekl jí bratr a vzal si skleničku zase zpátky. Elen na něj upřela pohled plný nevíry a jen šokovaně sledovala, jak do sebe Jimmi zbytek jejího obsahu obrací.
Elen ho popadla za límec trička a zacloumala s ním, ale Jimmi jí ruku odstrčil a konečně se k ní opravdu otočil. „Zbláznila jsi se? Co tu děláš?“
„Co tu dělám?“ zopakovala naštvaně. „Co tu děláš ty? Chováš se jako absolutní blbec. Ty seš...“
„Hele brzdi Elen, jasný? Na co si to hraješ? Na mámu? Tak to mám pro tebe novinku – ty nejsi máma.“
Elen najednou nebyla schopná slova. Nemohla uvěřit, že byl na ní Jimmi tak hnusný. Otevřela pusu, nadechla se, protože chtěla něco říct a zase jí zavřela, protože nevěděla co říct. Potom ale znovu popadla rovnováhu a prohlásila: „Okamžitě běž domů, Jimmi!“
Jen se jí zasmál do obličeje a zase se obrátil k baru.
„Jimmi?“ trvala Elen na svém a jeho ignorování jí přivádělo k šílenství.
„Ale, ale,“ ozvalo se asi tak o dvě židle nalevo od Jimmiho dál. „Máme tady nějakýho kazisrandu.“
Do Elen jako by píchla včela. Obrátila hlavu z bratra na toho, kdo mluvil a koho neuviděla. „Derren,“ řekla hořce.
„Elen,“ zaparodoval její tón. „Dáš si taky?“ pozvedl svojí sklenku a potom se otočil k barmanovi. „Ještě dvakrát.“
„Ne, nedám,“ odpověděla.
„Jsi suchar,“ zašklebil se na ní a Elen neušlo, jak se Jimmi začal Derrenovu vtípku hloupě smát. „Řekl ti to už někdo?“
„A tobě už někdo řekl, že jsi bezpáteřní krysa?“
Derren udělal ublížený obličej. „Au. Vážně? Takhle klesnem?“
Elen se na něj zamračila ještě víc. „Začal sis.“
„Pamatuju si doby, kdys mě měla za sympaťáka.“
„To pominulo ve chvíli, kdy si mě začal štvát.“
„Copak já ti nezpříjemňuju dny svou přítomností?“
„No tos uhod.“
„A co by tě přimělo shodit tuhle drsňáckou masku a užívat si se mnou zase sladkých osmnáct?“
„Vrať mi, co je moje a můžu o tom zkusit začít uvažovat.“
Derren se napil a potom se zasmál. „Tak to máme před sebou ještě spoustu zábavy, co?“
Elen už to nevydržela, pustila se Jimmiho židle udělala několik kroků k Derrenovi. „Ty seš fakt ale hajzl, že jo?“
Několik kluků oko nich udělalo pobavené: hůů, protože ani jednoho z těch u baru nenapadlo alespoň předstírat, že je neposlouchají.
„Ty seš srdíčko,“ oplatil jí Derren medově a Elen zatnula ruce v pěst až jí zbělely klouby.
Naštěstí přesně v tu doby, kdy Elen došly nervy, jí Blair popadla za ruku a odtáhla zpátky ke stolu ke Carly.
„Co to drama?“ zeptala se Carly, když se její kamarádky posadily. Blair měla ve tváři trochu starostlivý výraz.
„Strašně mě štve,“ řekla Elen a založila si ruce na prsou.
„A proč to vlastně dělá?“ zajímala se Carly dál.
„No to já právě nevim,“ zavrčela Elen a Carly zvedla ruce v gestu, že se vzdává.
„Tak promiň, jen jsem se zeptala.“
Elen se na Carly podívala a povzdechla si a Blair raději pronesla něco o Miku z jejich třídy, aby změnila téma.