Duše, Vlčí máky a věci, jak teď jsou.
Milí čtenáři,
po dlouhé pauze, kdy se tady zastavila písmena, Vás opět zdravím
a přináším Vám nové informace ohledně knih!
Jak už jste si jistě všimli, zřídila jsem tu „příběh na pokračování“. Původní plán zněl: každý týden jedna nová část Vlčích máků.
Vaše pozitivní reakce mě velmi potěšily a možná ještě víc překvapily – upřímně, nebyla jsem si tak úplně jistá, jestli bude mít tento nový příběh vůbec nějakou odezvu.
Nicméně v době, kdy jsem začala Vlčí máky psát na minidíly, jsem ještě dokončovala studium angličtiny a měla jsem díky škole více volného času pro psaní. To se ale od 1.7.13 změnilo. Začala jsem každý den chodit do práce, která mě fyzicky (nikoli psychicky) zmáhala. Při práci jsem měla v hlavě celé nové odstavce příběhu, ale než jsem se dostala k počítači, abych je převedla do slov, byl čas jít znovu do roboty.
Doufám, že se v nejbližší době vyrovnám s touto – pro mě velkou – životní změnou
a najdu nový systém, jak organizovat čas a dělit ho mezi povinnosti a oddych.
A já vím, že na něj přijdu :)
Abych Vám ale sdělila to hlavní.
Vlčí máky se realizují – sice pomalu, ale jistě, to Vám můžu zaručit.
A zpátky k Duši.
Knihu Duši jsem vydala na vlastní náklady u jedné společnosti a k datu 21.06.2013 mi v skromném nákladu 12 kusů přišla domů. Určitě si umíte představit, jakou jsem z toho měla radost!
Byl to můj první hmatatelný úspěch, důkaz, že když člověk moc chce a sní, když nepoleví po prvním, ani druhém, ani dvacátém osmém pochybení, je možné dosáhnout toho, po čem toužíme.
A teď to hlavní a to důvod, proč se k Vám kniha ještě nedostala.
Je to malá, leč velmi důležitá absence, kterou jsem se z dobrých (jsem o tom přesvědčena, že tak to je nejlepší) důvodů rozhodla knížce způsobit. Tou věcí je ISBN. Rozhodla jsem se nepřidělovat si toto identifikační číslo sama a to z jediného prostého důvodu – byla bych ráda, aby si o něm nakladatel rozhodl sám a měl tudíž prostor ke snadné manipulaci a případné propagaci s mou knihou dle vlastního
(a zkušeného) uvážení. A věřte mi, že tohle třináctimístné číslo je to jediné, co stojí mezi knížkou a Vámi.
ALE!
Konečně jsem se dobrala toho (no dobře, spíš jsem konečně sebrala odvahu), abych kontaktovala nakladatele.
Nyní je tedy přede mnou velice citlivá a diplomatická část a to je správně oslovit nakladatelství, udělat dojem a doufat, že vše zdárně a rychle dopadne.
O tom, jak si Duše u nakladatelství vede, Vás budu poctivě informovat :)
Teď už jen jediné – držte palce a myslete na mě, pokud mým příběhům fandíte
a rádi by jste Duši viděli na pultech a ve Vašich knihovnách, protože vím, že cesta k nakladateli je dlouhá, klikatá a náročná a vyžaduje trpělivost.
Díky za Vaši přízeň a podporu!
Domča