4.

31.03.2014 19:20

    

Durch

 

 

„Tak proč sis nevzala bundu?“

    Seděla jsem tam, přestávala se divit svému chování a ani v nejmenším jsem nečekala, že bude ten kluk reagovat. A ještě k tomu zrovna takhle!

    Podívala jsem se na něj a po zádech mi stekl proud ledové vody z vlasů. Otřásla jsem se. „A kde ji máš ty?“ opáčila jsem.

    Asi jsem to řekla ostřeji, než jsem vůbec chtěla, protože pozvedl obočí a odfrkl si.

    Budu nemocná, pomyslela jsem si. Budu hodně nemocná.

    A potom nebudu moct jít do školy.

    Hlasitě se mi rozdrkotaly zuby a s mírným vyděšením jsem zjistila, že necítím konečky prstů.

    Kluk vedle mě udělal pohyb a já sebou vylekaně trhla. To ho zaujalo, ale já v jeho očích uviděla hrůzu. Vstal, udělal úplně zbytečné gesto pucování si zadku a potom se ke mně natočil čelem.

    Natáhl ke mně ruku a já se ani nehnula. Pořád příšerně lilo.

    „Budeš mít zápal plic,“ oznámil mi a protože jsem se tvářila vyjeveně, dodal: „A já tě nechci mít na svědomí.“

    Zamrkala jsem skrz proužky vody, co mi přes čelo a řasy tekly přímo do očí a štípaly. „A proč bys měl mít?“

    „No...“ Vypadal, jako bych ho zaskočila. „Protože jsem ti uhnul.“

    „Uhnul?“

    „Uhnul,“ zopakoval. „Tady,“ dupnul na obrubník.

    Jeho ruka ke mně pořád trčela a já se pořád ani nepohla. Aniž bych si to uvědomila, přistihla jsem se jak zvažuji tenhle absurdně se vyvíjející den.

    Ohlédla jsem se na hnusně vyhlížející budovu školy a potom chmátla po jeho dlani. Překvapivě ji měl o poznání teplejší, než já celé svoje tělo, ale nic jsem na to neřekla.

    „Dáš si čaj?“ zeptal se mě a já pustila jeho ruku.

    „Jo.“

    „Tak pojď,“ řekl a vyskočil na chodník. Udělal několik kroků a když zjistil, že pořád stojím na místě, zastavil se. „Jdeš?“

    „Em,“ zadrhla jsem se. Zírala jsem na něj. Věděla jsem o tom, ale stejně jsem pořád zírala.

    Jenže on si to asi vyložil jinak, protože si trochu rozčileně chytil úplně promočené triko, odtáhl si ho od břicha a za čvachtavého zvuku ho pustil, aby se mu zase přicuclo na tělo. „Taky je mi zima, jasný? Jsem celej promrzlej a chci se zahřát. Jdeš se mnou nebo ne?“

    Šla jsem.