No teda. Večer sám v bytě a čtu tohle. A já se tak nerad bojim. Tohle mě fakt dostalo. Atmosféra úžasná. Styl písma mě do toho hodně vtáhl, i ty podtržení a tak.
Ale...
Povídku bych nechal klidně jen jako zápisky, žádný děj kolem, zkazilo by to atmosféru. Ale zkusil bych řeba zkrátit období,kdy se to dějě a HLAVNĚ psát tam o tom, co dělala přes den. Takhle to vypadá, že žije sama na pustym ostrově. Nikomu o tom neřekla (první co mě trklo) a to jí to trápilo přes měsíc. Už kvůli těm rozdrásaným rukám,kterých si nikdo přes den nevšimne, když chodí do školy a tak. Okolí si na ní prostě muselo něčeho všimnout. Kamarádi, učitelé, rodina. Tohle tam chybí. Prostě pár vět o tom, že to řekla rodičum a kamarádům a co jí poradili a tak. Že si okolí všimlo že je něco jinak. A pak taky, klasika, něco mě pořád straší a já s tim nic neudělám,každý den si lehnu do té samá postele a prožiju si ta muka znovu.
Ale horory očividně musí postrádat jisté části logiky, jinak by nebylo o čem vyprávět.

Jo a chudák holka,kolik peněz musela utratit za žárovky.
Ale už kvůli té atmosféře (fakt husina) dávám 1 :)